Maca nebo-li “peruánský ženšen” je jednou z nejodolnějších rostlin na světě. Jak jinak, když dokáže růst v ohromné výšce andských hor. Indiáni ji používají jako životabudič při práci, pro regeneraci po náročném dni či nemoci, a jako afrodiziakum.
Důležitou úlohu v jídelníčku obyvatel peuránských And plnila maca ještě dávno před příchodem Inků. Ovšem až v jejich době se z ní stala skutečná hvězda. Byla pro ně důležitou nositelkou kvalitní výživy a její různorodé vlastnosti rezonovaly s každou - pracovní i odpočinkovou - částí dne. Obyvatelé vysokých hor ji používali také jako cenný obchodní artikl. Měli štěstí, že si macu díky jejím schopnostem posílit životní vitalitu a libido oblíbili lidé z vysoké společnosti.
V Andách měly afrodiziakální účinky macy vždy velký smysl, a to jak u lidí, tak u zvířat - ve vysokých nadmořských výškách je to totiž se sexuální touhou složitější.
Kořen macy užívají původní obyvatelé And často v čerstvé formě. Anebo ji suší, melou a z jemného prášku připravují teplé kaše.